Ekonomické předpoklady většiny investorů byly v poslední době zcela nabourány novým jevem. Zatímco doposud každý investoval svoje peníze s vidinou kladného zisku, nyní se čím dál více prosazuje záporná úroková sazba. Tento trend poslední doby se objevuje nejenom u většiny centrálních bank v rámci Evropské unie, ale i v případě státních dluhopisů. Navzdory tomu si oboje i nadále drží zájem investorů. Kde hledat příčinu tohoto, na první pohled, paradoxu?
Proč centrální banky vsadily na zápornou úrokovou sazbu?
Odpověď na tuto otázku je poměrně jednoduchá. Komerční banky se totiž v posledních letech rozhodně nepotýkají s nedostatkem finančních prostředků. Spíše musí řešit opačný problém. Tím je otázka, jak s velkým množstvím svěřených prostředků výhodně naložit. Jedním z velmi oblíbených řešení je v tomto směru vložení přebytečné likvidity na účty evropských centrálních bank.
Jenže tento proces není v době, kdy mnoho členských států Evropské unie trpí deflací, pro centrální bankéře a politiky žádoucí. Proto se centrální bankéři rozhodli použít nástroj záporných úrokových sazeb. Tento krok má pomoci k tomu, aby se uložené peněžní prostředky dostaly zpátky do oběhu a rozproudily ekonomiku.
Co stojí za zápornými úrokovými sazbami u dluhopisů?
Další velmi oblíbenou investicí nejenom komerčních bank, ale mnoha investorů, jsou vládní dluhopisy. Ty vydává většina zemí, včetně České republiky. U ekonomicky stabilních států se jedná o poměrně bezpečné uložení finančních prostředků. Proto je po těchto vládních dluhopisech velká poptávka. Tuto situaci dokonce příliš nezměnila ani skutečnost, že vládní dluhopisy začaly být vydávány se zápornou úrokovou sazbou.
Mezi hlavní důvody, proč investoři i nadále na tyto vládní dluhopisy sázejí, patří zejména následující druhy vysvětlení.
Obava z dalšího růstu záporných úrokových sazeb
Zřejmě největší příčinou, proč se nakupují dluhopisy se záporným úrokem, je strach z dalšího zhoršení záporné úrokové sazby. Pokud by se úrok ještě více propadl, byly by současné vládní dluhopisy paradoxně „výhodnější“, než ty budoucí.
Hrozba nárůstu deflace
Další spekulací je předpoklad dalšího nárůstu deflace. Pokud by k tomu došlo a deflace by přesáhla zápornou úrokovou sazbu vládních dluhopisů, investor by na tom přesto vydělal.
Bezpečnost investice
Světové i lokální ekonomiky čas od času podléhají turbulencím, přičemž mnohem častěji se s výkyvy potýkají ekonomicky nepříliš stabilní země. Proto se některým investorům může zdát výhodné mít část portfolia uloženou ve vládních dluhopisech vydaných ekonomicky silnými státy. Mezi takové patří např. Německo nebo Česká republika. Záporné úrokové sazby na tomto postoji investorů nic nezměnily.
Výběr výhodnější záporné úrokové sazby
Centrální banky a jednotlivé vlády nabízejí své produkty s různě vysokými zápornými úrokovými sazbami. Proto mezi nimi dochází k „přelévání“ investic úplně stejně, jako tomu bylo v době, když byl nabízený kladný úrok. Investoři prostě jdou za lepší nabídkou.
Povinnost držet vládní dluhopisy
Někteří investoři mají přímo povinnost mít část portfolia uloženou ve vládních dluhopisech. Za všechny lze jmenovat dluhopisové podílové fondy. Z toho vyplývá, že tomuto segmentu investorů v podstatě nic jiného nezbývá. Musí do vládních dluhopisů se zápornými úrokovými sazbami i nadále investovat.
Shrnutí
Jak vidíte, důvodů pro investice do vkladů u centrálních bank nebo vládních dluhopisů se zápornými úrokovými sazbami existuje poměrně hodně. Otázkou ovšem je, zda je tento proces rozumný. Záporné úrokové sazby totiž mají přímý vliv na úroky z úvěrů, které se stávají čím dál dostupnější širokému spektru zájemců. Díky tomu ovšem vzrůstá zadluženost firem i občanů. Přitom platí, že jestliže vypůjčené peníze nejsou využity na investice s adekvátní ziskovostí, dojde postupně ke zpomalení ekonomiky. Proto tento trend, jenž by měl zlepšit ekonomický růst, může nakonec přinést opačný efekt.